Co se dělo

Trochu nervózně koukám, že poslední příspěvek na tomto blogu je ještě z minulého roku. Rád bych to tedy napravil a řekl vám, co jsme poslední půl rok dělali. Důvodem bylo, že jsme udělali špatné rozhodnutí, které nás poslalo o několik měsíců dozadu. Takovým rozhodnutím si dřív nebo později projde každý a tak to bereme hlavně jako zkušenost. Nakonec nám to pomohlo si ujasnit priority a jimi se pak řídit.

Před rokem nás kontaktovala firma, která chtěla skončit s poskytováním hostingu pro pythoní projekty a nabízela nám jejich zákazníky. Bohužel jsme si nepoložili tu nejdůležitější otázku a to je PROČ, v tomto případě “Proč to dělají?”. Po dlouhých odkladech jsme nakonec migraci začali realizovat a narazili na několik věcí, které byly vyloženě nůž do zad.

Servery byly staré, na jednom běžel ještě Debian Lenny a migrace na něco jiného nepřipadala v úvahu. Souhlasili jsme se stejnými cenovými podmínkami po dobu jednoho roku a tak by se nám investice do kompletního migrování pod naši administraci nevyplatila.

Náklady byly o třetinu vyšší než nám bylo řečeno, protože na poslední chvíli k tomu přibyl třetí server. Dokonce byly o kousek větší než příjem.

Fakturační údaje jsme dostaly v Google Spreadsheetu s nepřesnostmi. Kvůli jinému typu fakturace jsme museli upravovat administraci. Fakturaci jsme řešili poslední dva měsíce.

Byla nám slíbena změna nastavení DNS, ale nedošlo k ní u všech webů. I tři měsíce po vypnutí původních serverů, se občas někdo ozve, že mu nejede web.

Podařilo se nám s tím nějak poprat. Upravovali jsme administraci, aby zvládala platby i mimo svoji oblast, přemigrovali jsme aplikace a poštu z jednoho serveru pod administraci a srazili náklady na další dva servery. Celkově jsme asi na třetině. Do budoucna plánujeme zrušení těchto dvou serverů a nabídku na migraci pro konkrétní klienty a tak bychom se těchto serverů mohli během příštího roku zbavit.

Pracovali jsme na tom od března. Vyvinuli jsme spoustu jednoúčelových nástrojů, které nám jsou už k ničemu a museli jsme do administrace implementovat věci, které pravděpodobně na nic jiného nevyužijeme.

I přes to všechno, když na to kouknu zpětně, to nebylo zas tak zlé rozhodnutí, protože víme, že do něčeho podobného už nikdy nepůjdeme. Budeme se soustředit primárně na službu jako takovou a nesystémové věci přenecháme ostatním.

Doufám, že je tato kapitola za námi a můžeme se podívat na to, co nás čeká. Ale to až v dalším postu.